
Technické aspekty » Systém filtrace vody
Problematika filtrů pro úpravu pitné vody je poměrně složitá, protože je mnoho typů – více jak 2500 vyráběných více jak 500 společnostmi a jaké také mnoho technologií filtrace a jejich nejrůznější kombinace, ale existuje základní jednoduchý koncept, který je společný velké většině z nich. Kontaminující látky jsou zachycovány uvnitř filtru pomocí velmi malých pórů a nebo, jak je tomu v případě uhlíkových filtrů, kdy se váží na aktivní povrch uhlíkových částic absorpcí.
Rozlišujeme dva základní typy filtrů: sediment filtry a filtry z aktivního uhlíku, které mohou být použity samostatně nebo v některých případech současně v jednom přístroji.
Setkáte se s termíny micron nebo submicron filtrace, které vyjadřují kvalitu daného filtru – to znamená do jaké míry filtr odstraňuje částice kontaminujících látek z vody – čím menší částice, tím je filtr kvalitnější. Micron (mikrometr) je zhruba 1/100 průměru lidského vlasu.
Filtr, který zachycuje částice do velikosti 5 mikrometrů, vydává velmi čistě vypadající vodu, ale většina mikroorganismů vodě jako jsou kryptosporidia, Giardia, bakterie přes póry filtru projdou. Pro efektivní zachycení těchto mikroorganismů je nutné použít filtr 1–0,5 micron absolute.
Vláknité filtry jsou vyrobeny celulózy nebo hedvábí, které tvoří síťku s jemnými póry. Voda protéká filtrem a uvnitř těchto pórů se zachycují mechanické nečistoty, ale také drobné organické částice a možné nepříjemné pachy a pachuti. Tyto filtry se vyrábějí v různých velikostech a různými typy sítky od hrubé až po velmi jemné – velikost pórů se udává v mikrometrech jejich průměru – čím menší průměr, tím zachytí více částic a musí se častěji měnit.
Vláknité filtry jsou nejčastěji používány jako prefiltry u přístrojů POU (Point‑of‑use) a RO (reverzní osmózy) pro zachycení jemných mechanických nečistot, které by mohly zahltit filtr z aktivního uhlíku, nebo filtr reverzní osmózy.
Vláknité filtry nezachycují látky rozpuštěné ve vodě jako jsou chlór, olovo, rtuť, trichlormethan a jiné organické látky.
Keramické filtry pracují na velmi podobném principu jako vláknité filtry, voda prochází póry z keramického materiálu, zajišťují pouze mechanickou filtraci. Tyto filtry zachycují azbestová vlákna, cysty (pokud velikost pórů je 1 mikrometr a méně), některé bakterie (při velikosti pórů 0,2–0,8 mikrometrů) a další mechanické částice.
Keramické filtry nezachycují látky rozpuštěné ve vodě, jsou chlór, olovo, rtuť, trichlormethan a jiné organické látky, používají se také jako prefiltry před filtry z aktivního uhlíku.
Aktivní uhlík (activated carbon – AC) jsou částice uhlíku upravené tak, aby měly větší absorpční povrch a tím také zvýšenou schopnost na tento povrch vázat široké spektrum látek. Filtry z aktivního uhlíku jsou především velmi účinné v absorpci organických látek. Rozlišujeme dva základní typy těchto filtrů: GAC (Granular Activated Carbon) a SBAC (Solid Block Activated Carbon).
AC filtry odnímají kontaminující látky dvěma způsoby:
Účinnost těchto filtrů je dána vlastnostmi použitého aktivního uhlíku (velikost částic, velikost pórů, povrchová plocha, chemické složení, hustota a tvrdost).
Aktivní uhlík je vysoce porézní materiál s mimořádně velkým povrchem. Absorpční plocha 0,5 kg aktivního uhlíku může být 60–150 akrů. Pod mikroskopem připomíná porézní houbu.
Aktivní uhlík je tvořen malými shluky uhlíkových atomů vrstvených na sebe.
© 2026 H2O s.r.o.
WEBEDITOR DOMÉNY s.r.o.